Vždyť TY víííš
Koukám jak na icq se třpytí Tvoje jméno. Čekám jestli mi napíšeš,
protože jestli ne, tak jen čekám až odejdeš z toho zatracenýho iceqéčka
bez toho že bys mi napsal alespoň stupidní "ahoj" . Někdy zapnu
počítač, icq a když vidím že nejsi připojenej,
zase všechno vypnu. … Neznáme se příliš dlouho… neměli jsme k sobě
nějak blízko a ani bych opravdu nikdy v životě neřekla, že se takhle
sblížíme, ale teď sem za to nesmírně ráda… Vděčná osudu, který nás k „sobě“ přivedl. ..
Přiznám se , že když sem tě viděla poprvé tak sem si říkala, co to je zač.. Připadal si mi jako kluk kterej si o sobě myslí, že dobyde svět, jako namachrovanej kluk co si až moc věří,
Ale první pohled opravdu až moc klame..
Postupem času sem se o tobě dozvěděla něco víc, než sem vyčetla z prvního pohledu. Začal si mi připadat jako docela fajn. Ani nevím jak sme se začali bavit. Ale určitě ses snažil semnou navázat kontakt víc než já… Ne že bych se s tebou bavit nechtěla , ale co si budem povídat, k lidem který neznám a kor ke klukům se chovám tak trochu s odstupem a stydim se .. Takže sem opravdu neměla odvahu navázat jakoukoli konverzaci sama.. Aaaa navíc sem ještě pořád nevěděla co ti všechno můžu říct, co tě zajímá, jestli tě svejma řečma nebudu nudit....
Tohle všechno chce čas…
Prší. Cítím kapky deště jako na tváři vlasy zmáčený a přilepený a vlepený facky svědomím a výsměchem , prosím a letím, kéž by, ale já si to stejně přeju, k nebi s spolu, je tam volno, ptám se a odpověď nemá se, padám zase k zemi, znova ke dnu, ale vím, že teď je to jiný, proč???
Nevím, nechme to být a mě snít ať mám klid, jen tak zamávám, bojím se, že nemám inspiraci a ke mně se vrací ten známý pocit, prázdnej, jenom tam někde cítím to teplo díky tobě Lukáši.. Křičím do tmy a až se setmí, chci se znova ptát a smát a nechat moje vlasy vlát jen tak........ Tak jak tohle dopadne, spadnem do zmrzlího pekla nebo do horkýho ledu, ptej se mě, já to nevím, sám to říkáš, chci něco znát, abych se nemusela pořád ptát. Tak to můžem skončit, ale copak to jde, třeba to vyjde, pak si můžem jít skočit, taková šance, jen pár kroků toho známího tance, nakonec stejně sejdem do konce po roce, já chci více,
jen to chce čas,
tak ty střípky z nás, posbírej a mě nekárej, já jsem hodná =))), jen mě poznej a vychovej a rád mě měj, o to tě
žádám, mám strach, že budu vrah našich citů a na tu.. naši lásku..
zapomenem, to bych nechtěla, dost možná se opakuji, jen ti děkuji, leží
mi to na srdci, soudí nás jen zbabělí kritici x)), tak už dost, nejsem schopná končit, klávesnice mi sama
píše písmena, chci jen slyšet ména nezakázaná nás dvou, chci toho
hodně, tak už mi to povolte, prosím a škemrám, plazím se k branám
našeho štěstí...♥Jinak.......Je mi líto, že ti působím bolest. Tím, jak se chovám. Ale to už jsem já. Byl to pocit absolutní až anarchistický svobody ducha a mysli. S tímto pocitem v srci sem svoji tvář nastavila větru a miniaturním kapičkám slaný
vody utrhávajících se ze špiček vln řvoucího oceánu, který když se
večer konečně uklidnil a dovolil tak slunci ukrýt se v něm, přinesl na
mou tvář další kapku, která přestože byla slaná, nepocházela z oceánu.
Byla to jen slza, která stekla po mojí tváři. Směšný? Jop, je to určitým způsobem směšný, ale na takovím místě člověk nedokáže zůstat jen bezcitně stát aa čumět. Přemýšlela sem a doposud to vlastně ani pořádně nevím... Jak slovy vyjádřit to, co cítím. Jak vůbec může člověk popsat několika písmenky velkou bolest?... Nebo velký štěstí??
Nejdřív jsem hledala u slov jako "mám tě ráda"... "miluji Tě"... Jenže i tohle mi přijde málo výstižný... nevyjadřuje to to, co cítím... Ten svíravý pocit štěstí u srdí, když na tebe myslím... Ty motýlci v břiše, když tě čeknu...
Často si říkám, jestli nemám ráda až příliš, ale kdo nedělá věci naplno, doopravdy nežije.
Často
si říkám, jestli to cítíš stejně jako já. Neber to tak, že bych ti
nevěřila, jen je to až moc krásný pocit, že nevím, jestli je možnej.
Přála bych si, aby ses uměl vtělit do mího nitra, do mí duše, a mohl cítit... Cítit to co říct neumím.Už kolikrát sem se o to pokusila, ale tys mě nepochopil = o( Aaaa tím si pak vsugeroval do hlavy různý blbosti...
Dneska
sem navázala na líbku kontakt s jedním klukem....Nebylo to s toho
důvodu, že chci pokecat aaa seznámit se a tak dále... Čistě šlo jen o
to, aby si semnou někdo pokecal o tom co cítím, co mě dělá šťastnou, ale dokázalo by mě to i srazit na kolena.Defakto
mi šlo jen o to, aby mi poradil, co mám dělat =o( ... Pač mě taky jebe
hlavu to, že sme spolu ještě nebyli...Aaaa že nemám na to se s tebou
sejít... Defakto já takhle po netu na to nemám .Nejsem perfektní,nikdo
není aaa ani nebude.. Jednou se cítím, že na to mám a pak prostě se mi
začne hlavou honit ranec mích bezvýznamných myšlenek... Nazvu to tak...
Můžu ti slíbit, o víkendu se sejdem... Jop je tu zas ten pocit že na to
mám.V tu chvíli náký to sebevědomí mám... Jenže vím, že jak se to začne
k tomu blížit, na mě de prostě stud..Ted tak přemýšlím, ono je asik
zbytečný to vysvětlovat...
Pač
když neprožíváš to samí, tak nemůžeš pochopit konktrétnost tý situace a
těch pocitů ..Aaaa nechci ti to slibovat... Pač tě nechci pak
sklamat...I když sem tě sklamala v hafo věcech..Mrzí mě to..Jou a Hou
moc=(...Odpustís mi, řekni, odpustíš???
A
i když mi řekneš že mě máš rád takovou jaká sem, tak mě to beztak to
chování k tobě mrzí... Pač vím že pomalu si tě odrazuju...Ted bych
začala kecat i o jiný etapě co dělám...Ale rači zůstanu u tutoho...Džop
zase sem odbočila :oD Ej kej ej skončila sem u tý stydlivosti...Začnu
prostě přemýšlet nad všelijakýma blbostma aaaaa prostě mě to odradí i
pod tou myšlenkou, že tě můžu stratit.Že stratím kluka, na kterým mi
fakt moc záleží...Aaaa nechci..... Jen mě prostě ten stud aaa ten
strach mě k tomu dovede.........
Chtěla bych ti říct co všechno pro mě znamenáš... Jenže slova na to nestačí. I přes tolik slov co dneska existují, se mi jich najednou nedostává..
Ej
ted sem úplně zapoměla na toho kluka s kterým sem si o tom psala... Mno
na konec mi řekl, že už několikrát zažil něco podobnýho... Takže pomoc
sem nenašla... Jen doufám že s toho tak ňák něco pobíráš... Aaaaa
nezačneš si do hlavinky sugerovat blbosti jakože v podobě že si dělám s
tebe prdel aaa tak dále... Bych se chtěla sejít ve chvíli, kdy to budee
co se týče mě nečekaný... To už mi ta bezmocnost z těla vyleze... Aspon
v tu chvíli aaa ta chvíle bude pro mě moc důležitá..Už jen že ti splním
to co si přeješ... Nééé že bych si to nepřála taky... Ale víš jak
ne...=*******...
Ted si asik
říkáš, aaa když mi tu tak píše, jak pro ní moc znamenám...To by tu
chvíli překousla...De jen o pokec nebo něco podobnýho...Jenže je to ve
mě...A nedokážu to...Řeknu to tak, že na to nemám..=( Bohužel...Promin,
nemám dostatečnou zásobu slov na to,abych ti vysvětlila ten pojem jen
tutoho...
Přemýšlím nad
tím, že budu končit... Když tak přemýšlím... Je toho ještě ranec co ti
říct ale ono by to stejnak zac skončilo u jinýho tématu =D Sem kráva...
Řeším jednu věc.. Aaa pak popřemýšlím nad nečím jiným a začnu řešit tu
druhou věc aaa na tu první zapomenu... No a je to tady... :D ted zas
dpč x))... Ted sem měla v plánu končit aaa zase sem začala rozebírat
to, jak řeším a přeskakuju téma...Nééé je fakt už Ende =) Ale měla bych
udělat ňákej spešl konec..O5 se budu opakovat, ale chci, abys mě
pochopil a abys to bral tak jak to je...Pač mě na tobě opravdu
záleží... Aaa nechci dělat chyby v jiných rozhodnutích... Zvládneme to
jako ten nejvííííc nááájs pár.. Věřim v to a budu v to věřit.
Přemýšlím
a uvědomuju =!/ .. Je to ted asik všechno trapné, ale já to tak pořád
cítím... Vím že ty už 100% ne, vím to.. ale musím ti to vysvětlit aspoň
takhle... Všechno byla pravda, krom toho svinstava... Všechno, co v
tutom článku stojí sem myslela aaa myslím vážně... I když ted vím ,že
se s tím můžu rozloučit ale stává se... Život mi dal dalšího facana...
I když tentokrát mojí vinou... Kurva, sem fakt s toho ted v píči...
Totálně... Potřebuju náký odreágování... Ale za chyby člověk platí...
Aaaa nechám si to sežrat až do posledního tvího trápení...sklamání...
Chci se ti jen omluvit... Ale pochybuju že to budeš vůbec někdy číst...
Ted už pochybuju o všem co bylo... Nemám sílu dál psát, takže to
ukončím, jen, kdybys někdy... nebo třeba....Mno pochybuju ale někdy se
ozvy... Potěší to... Tak Ček =´o(
přidat komentář