JENOOM JÁÁÁ
Vždy jsem se ptala, jak daleko je mezi blízkými.
Vždy jsem se ptala, kdy je pokora a kdy už strach.
Vždy jsem se ptala, kdo cestou naplňuje a kdo sám volí.
Vždy jsem se ptala, jestli jsou pochybnosti síla anebo slabost.
Vždy jsem se ptala, proč jsem tak příkrá k těm, co berou život jako samozřejmnost.
A oni říkali mi: Píšeš z bláznivosti mládí a já jim odpovídala:
Když mě se ještě vůbec nechce usnout...
Je tu však otázka, co mě dělí od nich?
NIC- JEDNA Z MNOHA
přidat komentář